Cizrna, tedy jeden z jejích druhů – cizrna beraní, je vedle hrachu a fazolí jedna z nejdůležitějších luštěnin, která má kulovitý tvar s charakteristickým zobáčkem. Cizrna beraní bývá rovněž nazývána jako římský hrách.

Její chuť bychom mohli charakterizovat jako jemně oříškovou.

Rostlina cizrny je jednoletá vytrvalá bylina se složenými listy, kterou řadíme mezi bobovité.

Předpokládá se, že cizrna byla vyšlechtěna již před 7000 lety v oblasti dnešního jihovýchodního Turecka a Sýrie

Odtud se rozšířila do pásu od východního Středomoří až po střední Asii

Později se samozřejmě rozšířila do celého světa

V současnosti je největším producentem cizrny Indie, dále se pěstuje například na Blízkém východě, v severní Africe a v Mexiku.  

Cizrnu musíme nejprve namočit do vody nejlépe na den až dva, aby „oživla“ a vyklíčila, a poté je nutné ji uvařit na mírném plameni přibližně hodinu do měkka. Teprve pak ji můžete použít tam, kde je jí třeba.

V kuchyni se používá cizrna jako taková nebo i její mouka.

Cizrnová mouka může nahradit mouku pšeničnou, to znamená, že po ní můžete sáhnout při přípravě jíšky, těst a podobně.

Samotná cizrna má, podobně jako kuskus, opravdu všestranné využití.

Můžete ji využít jako přílohu k masům, jako součást salátů, polévek či dalších hlavních pokrmů. Každý si může pro sebe najít to pravé „ořechové“.  

Složení

Cizrna (hrách římský). Může obsahovat stopy lepku.

Skladování

Skladujte při teplotě do 25°C a relativní vlhkosti vzduchu do 70 %.  

Nutriční hodnoty Na 100 g Energetická hodnota 1335 kJ/320 kcal Tuky 5,4 g z toho nasycené mastné kyseliny: 1 g z toho cukry 49,6 g z toho cukry 11 g Bílkoviny 10,7 g Sůl 21,3 g Sůl 0,1 g