Pohankové kroupy zvolte tehdy, když chcete mít konzistenci oddělených zrnek, například při přípravě přílohy nebo pokud chcete jídlu dodat strukturu. Pohanka je přirozeně bezlepková pseudoobilovina, která má nezaměnitelnou, lehce oříškovou chuť. Použití je univerzální, hodí se na sladko i na slano.

Její chuť po oříšcích dává nový rozměr všem pokrmům. Najde si místo ve sladkých i slaných receptech. Tam, kde používáte kuskus nebo rýži, zapečená se zeleninou i v houbovém kubovi. Naplňte s ní papriky a od stolu nikdo neodejde. A sladký nákyp s ovoce a ořechy! Tak tomu se odolat nedá.

Pohanka k nám doputovala z Asie, ve 12. století ji do Evropy přivezli při svých nájezdech „pohanské" kmeny Tatarů, díky nimž získala své jméno. Během několika století se podobně jako jáhly vyšvihla mezi základní plodiny, které se u nás jedly. Stejně jako jáhly se připravovala nejvíc ve formě kaše, z pohankové mouky se dělaly placky a chleba. V 18. století pak obě plodiny ustoupily pšenici a žitu.

Pohanka se spolu s quinoou a amarantem zařazuje mezi pseudoobilniny - v lidské výživě mají stejné použití jako obiloviny, ale botanicky patří do jiných skupin. Všechny pseudoobiloviny jsou přirozeně bezlepkové.

Složení: Pohanka setá. Může obsahovat stopy lepku, arašídů, sóji, skořápkových plodů a sezamu.